Feng Shui nás inspiruje

 

Už je to dlouho, co jsem naposledy přidala nějaké moudro. Zřejmě to bylo tím, že jsem se věnovala i dalším rostoucím zájmům, a možná i proto, že se moje láska k Feng Shui na chvíli transformovala do potřeby klidu, odpočinku a dobíjení baterek. Přeci jen hodně pracuji na více frontách a zima je obdobím klidu před bouří jarního rozpuku.

Při mém každodenním (v mém pracovním týdnu) cestování mám možnost si opravdu všímat a propojovat se s místy, kterými přojíždím. Byť jsou to stále ta samá, pro mě jsou pokaždé jiná. Každý týden se totiž mění v souladu s ročním obdobím, s fází měsíce a tak dále. Dlouho jsem neuměla říct, který by byl můj oblíbený měsíc v roce. Od loňska už to ale vím a letos jsem si to mohla potvrdit. Duben a květen. Květen snad i proto, že mám na přelomu znamení narozeniny, ale hlavně proto, že venku to vybuchlo nedočkavou, šťavnatou zelení, ptáci zpívají, jako by k tomu měli poslední příležitost, a energie je na vzestupu.

Dříve jsem čítala charakteristiky blíženců, které na mne ale prakticky vůbec neseděly. Divila jsem se proč a dnes už to vím, o tom ale jindy. Psávalo se v nich, že oblíbenou částí dne je ráno a dopoledne. To pro mne byla jedna z největších nepravd, neboť jsem vždy, pokud jsem měla tu možnost, vstávala až po poledni. Tahávali mě z postele jako rozčarovanou kouli chlupů :) Vloni se však můj rozvrh vinou práce nastavil na velmi časné vstávání a za volantem jsem seděla před i během rozbřesku a úsvitu. A nekonečně jsem se zamilovala. 

Čímž jsem jen zesílila rostoucí “nenávist” k pozdnímu vstávání, protože energie dne je tou dobou již na ústupu. Není divu, že jsem nic nestíhala, že se mi o volných dnech do ničeho nechtělo. Raději jsem se pořádně vyspala a pak se celý den pobincávala po obydlí, nevěda, do čeho píchnout, protože by to stálo moc sil.

Poslední měsíce se však i toto začíná samo upravovat a to, že se vzbudím ráno (rozumějme, kolem osmé) sama od sebe a nepřetáhnu si otráveně deku přes hlavu s tím, že ještě néééé…; začíná být příjemné. Někdy snad rozepíšu, co všechno vedlo k těmto jemným ale podstatným změnám. To hlavní je, že se zamilovávám do rán a dopolední. Táta říkával, že by mu bylo líto promeškat nejproduktivnější část dne. S tím jsem nemohla souhlasit, protože jsem nechtěla být produktivní. Chtěla jsem, aby mi všichni dali pokoj. Představu si jistě umíte udělat sami :)

Teď bych se však s vámi ráda podělila o vnuknutí, jenž ke mně před chvílí přišlo. 

Trávím víkend ve svém “staromládeneckém” hnízdečku na západě Čech, kde mám jen nutné minimum věcí (vlastně možná ještě méně než to), tudíž odklizení případného čurbesu trvá maximálně pár minut. Díky tomu se tu nemá na rozdíl od mého stálého bydliště šanci tvořit “bordel” (ano, jinak se tomu říct nedá), který odvádí pozornost a myšlenky stáčí neustále sám na sebe. Inu, převařila jsem si vodu z kohoutku a ve skleněné konvici na čaj ji postavila na parapet, kam se začalo před chvílí stáčet sluníčko. Voda se okamžitě rozzářila. Tak jsem přidala ještě zbravenou sklenici na víno, která obrázku přidala na další kráse. (Ano, piju si tady sama pro sebe z prosté radosti ze života vodu z vinné sklínky) ;)

Natáhla jsem se spokojeně na postel a sledovala vnější zvuky z klidné ulice, zatímco jsem naslouchala vodě ve sklenici. Mám ráda ten pocit, když sleduji sluneční paprsek procházet skrz vodu ve sklenici. Jde přímo vidět, jak jí prochází a předává jí svou záři.

A tak mne napadlo (už se dostávám k jádru pudla), že jednu místnost bych mohla mít jako užitnou a druhou jako krásnou. Pak logicky následovala myšlenka, že mi té užitné za chvíli bude líto a budu jí chtít také okrásnit. 

A najednou mne to trklo!

Jenže tím snížím hodnotu obou, protože tím setřu rozdíl mezi nimi. A jako v elektrice se vyrovná rozdíl potenciálu a přirozené napětí ustane. A to je přeci ten rozdíl mezi jinem a jangem, ne? A obydlí a život potřebují obojí. Potřebují ten rozdíl, to napětí, díky němuž proudí život. Ten výškový rozdíl, díky němuž vznikne přenádherný vodopád, zásobující okolí jiskřivou energií.

Po tomto uvědomění následovalo hned další, to, jenž vám chci dnes předat. 

Feng Shui funguje tak, že nás inspiruje.

Ukazuje nám možnosti, kterých jsme si v zajetých kolejích nevšimli, čímž nám otvírá další scénáře. A náš obzor se tím rozšiřuje. Zjišťujeme, že máme víc možností výběru, než jsme zvyklí vnímat.

A to je přesně ono. Nepotřebujeme návody. Potřebujeme inspiraci. Potřebujeme nakopnout, abychom tvořili změny s dobrým výsledkem. Je jedno, jestli se naše sny splní teď nebo nikdy. Důležité je to, že jim jdeme vstříc, protože cesta je cílem života. Pocestě rosteme. A to je ten důvod, proč tu jsme. A pak si vzpomeneme, že jsme si někde na začátku téhle odbočky něco přáli, vytyčili si nějaký cíl. A buď se již dávno splnil, což jsme zaregistrovali se samozřejmostí projíždějícího vlaku, nebo jsme se od něj přirozeně odklonili, aniž bychom si na něj vůbec vzpomněli, protože jsme potkali mnohem úžasnější věci.

Nechte se tedy inspirovat a využijte roku vysmáté Opice. S aprílem se na nás vyřádila, tak se stejně jako já smějte padajícím kroupům a sněhu z bezmračné oblohy za výstřih (ano, to se mi stalo ve čtvrtek při slunění na louce mezi výukami) :D Opice nás totiž učí brát život s lehkostí, nezapadávat do chmur nečekaných událostí. A co, že svítí sluníčko a za dvě minuty leje jako ze zahradní hadice? Co na tom, že zmoknete a je vám chvíli zima? Vaše tělo se s tím dokáže popasovat bez problému, pokud mu k tomu dáte příležitost. Řekněte si, že je to prča :) A za chvíli vám zase bude teplo. Možná si i vzpomenete na bezstarostnost dětství, kdy jste se na zmoknutí těšili, protože to bylo dobrodružství.

Takže šťastný Beltain všem :)

 


Karolína Metzová, Feng Shui specialista a lektor

"Lepší špatná změna, než žádná změna," praví čínské přísloví.

 

Inspiruji klienty ke změnám, jež jim přinesou výsledky. Učím je porozumět vnějším a vnitřním vlivům, jichž poté využíváme k tomu, aby žili tak, jak si přejí.

Věnuji se Feng Shui z přesvědčení, že máme svou moc ve vlastních rukou a jen my tvoříme proudy, na kterých pak plujeme tam, kam chceme.

- Karolína Metzová, autorka knih Rezonance lásky (Zákony lásky a harmonie v 6 krocích) a Feng Shui pro odvážné